#EarthOvershootDay

Na 22. srpen letos připadl den, od kterého začínáme žít na dluh. Co to znamená? Vyčerpali jsme všechny přírodní zdroje, které by byla biosféra Země schopna v rámci jednoho roku obnovit.

Jak ukazuje graf, který zpracoval nezávislý think tank Global Footprint Network, ještě v roce 1970 lidstvo přečerpalo biokapacitu Země o pouhé tři dny. Od té doby se však naše poptávka po planetárních zdrojích pouze s mírnými výkyvy setrvale zvyšuje, takže letos začínáme čerpat na dluh již 132 dní před koncem roku. A to přitom došlo oproti minulému roku k posunutí o měsíc dál, vlivem covid 19 a útlumu globální ekonomiky.

Světová populace v současnosti za rok spotřebovává biosferické zdroje, které jsou ekvivalentem 1,6 Země. Zatímco Indové však spotřebují za rok ekvivalent 0,7 Země, obyvatelé USA biokapacitu Země přečerpávají téměř 5krát. Stejná metrika uvádí pro ČR údaj 3,43 Země.

Kolik Zemí bychom potřebovali k pokrytí našich potřeb, kdyby celá světová populace žila jako…

My jako lidstvo ovšem nutně potřebujeme přehodnotit naše dosavadní fungování a začít zavádět skutečná systémová opatření vedoucí k větší udržitelnosti.

Global Footprint Network je nezávislý neziskový think tank, který vyvíjí a propaguje metriky pro zvyšování udržitelnosti, včetně kalkulace ekologické stopy a biokapacity. Biokapacita poměřuje množství zdrojů, které jako jednotlivec / rodina / stát využíváme s množstvím zdrojů, kterými skutečně disponujeme. Uvedené nástroje mají za cíl uvést ekologické limity do centra rozhodování.

Mapa biokapacity poměřuje množství přírodních zdrojů, které populace daného státu čerpá, s množstvím zdrojů, kterými daný stát reálně disponuje (v gha); odstíny červené ukazují na přečerpávání biokapacit daného státu, zelená barva značí rezervy v biokapacitě; dle Global Footprint Network

Na stránce overshootday.org představuje Global Footprint Network 5 klíčových oblastí, na kterých je potřeba pracovat, aby planetární zdroje vydržely déle (pozn. další odstavce jsou překladem těchto 5 kapitol resp. řešení, která navrhují autoři stránky overshootday.org):

Ochrana půdy, vod a ovzduší

V současné době se velmi málo globálního HDP vrací zpět k těm, kteří spravují planetu a starají se o ni. Farmy, lesy, parky, mokřady, jezera a oceány podporují život. Přesto jsou také pod obrovským tlakem. Kvalita života lidstva – neřkuli přežití – přitom esenciálně závisí na zdraví biologických zdrojů naší planety, na „síti života“. Úrodná půda, čistá voda a čistý vzduch jsou nezbytné k tomu, aby lidstvu poskytovaly jídlo a fyzické zdraví, které potřebujeme k prosperitě. Fungující přírodní ekosystémy, jako jsou oceány a lesy, jsou nezbytné k tomu, aby naše planeta byla životaschopná, například tím, že pomáhají regulovat klima a absorbovat emise uhlíku. Pomáhají také udržovat lidi psychicky a duchovně zakotvené.

Navrhování udržitelnějších měst

Očekává se, že 70 – 80% všech lidí bude do roku 2050 žít v městských aglomeracích.

Chytré plánování měst a strategie rozvoje měst jsou proto klíčovým nástrojem k zajištění dostatečného množství přírodního kapitálu a k usměrňování nadměrné poptávky, která by jej narušila. Příklady zahrnují energeticky úsporné budovy, integrované územní plánování, kompaktní města a účinnou podporu cyklo, pěší a veřejné dopravy.

Čistší energetika

Uhlíková stopa tvoří 57 % ekologické stopy lidstva.
Nejenže je dekarbonizace ekonomiky naše nejlepší možná šance na řešení změny klimatu, ale také by výrazně zlepšila rovnováhu mezi naší ekologickou stopou a obnovitelnými zdroji planety.

Před více než 150 lety byla uhlíková stopa lidstva téměř nulová. Pokud máme splnit závazek Pařížské klimatické dohody z roku 2015, musíme uhlíkovou stopu znovu dostat na nulu do roku 2050.

Vysvětlíme: Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 se zavazuje omezit nárůst globální teploty pod 2 °C (nebo dokonce 1,5 °C). Dosažení tohoto cíle vyžaduje omezení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Vzhledem k tomu, že koncentrace skleníkových plynů je vysoká již dnes a neustále narůstá, bude pro dodržení Pařížské dohody nutné fosilní paliva vyřazovat mnohem dříve než v r. 2050. To je technicky možné a finančně výhodné. Řada plánů to ostatně ukázala, včetně např. Project Drawdown a WWF (obě nevládní organizace), McKinsey (soukromá konzultantská společnost) nebo vládní plán Skotska. Ten nemusí být ani ten nejtěžší.

Snížení uhlíkové složky ekologické stopy lidstva o 50 % by snížilo přečerpávání biosferických zdrojů z 1,6 Země až na 1,1 Země, díky čemuž by došlo k posunu Overshoot Day o 93 dní, nebo asi o tři měsíce.

Šetrnější produkce, distribuce a spotřeba potravin

Polovina biokapacity Země je spotřebovávána na to, aby nás nakrmila.

(Ne)soběstačnost státu v produkci potravin a závislost na dovozech potravin ze zahraničí, dle Global Footprint Network

Dva hlavní problémy při řešení nedostatku potravin, podvýživy a hladu (cíl OSN pro udržitelný rozvoj 2) jsou:

Neefektivnost zdrojů ve výrobě potravin
Živočišné kalorie jsou výrazně náročnější na produkci než rostlinné kalorie. Například Čínská vláda se zavázala snížit do roku 2030 spotřebu masa o 50 %. To by snížilo ekologickou stopu o 377 milionů globálních hektarů a posunulo by datum přečerpání zdrojů o 5 dní (včetně emisí metanu).
Plýtvání potravinami
Asi jedna třetina potravin vyrobených na světě pro lidskou spotřebu – 1,3 miliardy tun ročně – se ztratí nebo vyplýtvá, přičemž množství vyplýtvaných potravin dosahuje v zemích s vysokými a nízkými příjmy zhruba stejné úrovně (dle údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN).

Ve Spojených státech se vyhodí odhadem 40 % potravin. To je ekvivalent celkové ekologické stopy Švédska a Kolumbie dohromady nebo celkové biologické kapacity Bolívie.

Zpomalení růstu světové populace a posilování práv žen

Organizace spojených národů předpokládá, že do roku 2100 bude na Zemi žít 7,3 až 15,6 miliardy lidí. I přes rozdílnost našich ekologických stop se s rostoucí populací tlak na planetu zvyšuje. Účinná a pro obyvatelstvo pozitivní opatření jako je posílení postavení žen a dívek, jsou dobře známa a podporována. Sociální přínosy jsou okamžité a vysoce cenné. Ekologické přínosy se projevují pomaleji, ale v průběhu času velmi výrazně.

Diskuse o regulaci světové populace je však citlivé téma, plné tabu, předsudků i tragických ozvuků z historie. Pouhá zmínka o tématu může pro některé zcela uzavřít konverzaci o udržitelnosti. Vyhýbání se tomuto tématu však zároveň nepřináší nic, co by pomohlo zmenšovat jednu z nejvýznamnějších složek rostoucí globální poptávky.

Další informace v EN dostupné na footprintnetwork.org a overshootday.org

Sdílejte článek na:

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Tato stránka používá soubory cookies, pokračováním vyjadřujete souhlas.