Není pytlík jako pytlík, 1. díl: Každý Čech spotřebuje ročně 400 plastových sáčků!

Víte, jakou věc použijeme všichni snad každý den v roce? Kartáček na zuby? Spodní prádlo? Ponožky? Hrnek? Talíř? Příbor? Propisku? Telefon…? Váš seznam věcí každodenní potřeby může být docela dlouhý. Zařadili byste na něj ale i plastový sáček? Že ne? Zkuste se zamyslet znovu… Podobně jako jiné plasty, i jednorázové plastové sáčky a tašky se staly nedílnou součástí našich životů, každý den. Stejně rychle, jako se nám sáček do života dostane, ho však obvykle také opouští…V krátkém videu vysvětlujeme, proč je to špatně.

Video vzniklo v rámci projektu Není pytlík jako pytlík, který byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Video vzniklo v rámci projektu Není pytlík jako pytlík a bude mít pokračování, ve kterém si např. ukážeme, že i v dnešní době zvýšených hygienických opatření nemusíme v obchodě např. některé ovoce či zeleninu nutně balit do plastových sáčků, aniž bychom se museli bát. Uvidíte již brzy!

Když jdeme do obchodu, nedá se plastovým sáčkům téměř vyhnout: v pekárnách, řeznictvích, večerkách, bistrech, super a hypermarketech, všude tam jsou sáčky zákazníkům masivně distribuovány zdarma. Děje se to tak automaticky, že se nemůžeme divit tomu, že každý Čech spotřebuje průměrně 400 plastových sáčků za rok, všichni Češi dohromady více než 4 miliardy pytlíků, na jejichž výrobu je potřeba 8 000 tun ropy, tj. primární neobnovitelné suroviny, jejíž těžba a zpracování přispívají ke globálnímu oteplování.

Většinu sáčků přitom použijeme pouze jednou. Zároveň se nedají efektivně recyklovat. I když je vhodíme do žlutého kontejneru, nejčastěji putují do spalovny nebo na skládku.

Plastové znečištění je velkým problémem pro světové oceány: velký pacifický plastový ostrov tvoří 80 000 tun odpadků na ploše 3x větší než Francie (1,6 milionů km2).

Plasty však unikají do přírody i u nás, plastové sáčky často vlivem své velmi malé hmotnosti. Rozkládají se pak desítky i stovky let, podle okolních podmínek. Jedná se samozřejmě pouze o odborné odhady, přičemž někteří vědci se domnívají, že 1 plastová lahev se může rozkládat až tisíc let. Ale pozor, plast jen tak nezmizí, rozpadá se na mikroplasty – velmi malé pevné částice (do 5 mm) tvořené směsí polymerů a různých aditiv – které se skrz půdu a vodu dostávají do potravního řetězce člověka. Vědci teprve zkoumají, jaké jsou dlouhodobé účinky mikroplastů na naše zdraví.

V našem videu byly použity některé záběry z videa The problem with microplastics od Evropské agentury pro chemické látky (ECHA, European Chemical Agency), která je zodpovědná za implementaci evropské politiky v oblasti regulace chemických látek REACH. Video představuje blíže problematiku mikroplastů, které se do životního prostředí dostávají neúmyslně, když se uvolňují např. ze syntetického oblečení, které denně nosíme na sobě, nebo právě z plastového sáčku, který uletěl z kontejneru, ale i těch, které jsou výrobci cíleně přidávány do různých produktů jako zemědělská hnojiva, dekorativní kosmetika, peelingy, zubní pasty, prací prostředky atp.

V r. 2019 ECHA připravila návrh zákazu záměrného přidávání mikroplastů do výrobků, který by mohl vejít v platnost v r. 2022. Více informací (v AJ) naleznete na webu ECHA: echa.europa.eu/cs/hot-topics/microplastics.

Facebook
Email
Twitter
Pinterest

Tato stránka používá soubory cookies, pokračováním vyjadřujete souhlas.