V našem video seriálu z projektu Není pytlík jako pytlík jsme se dosud věnovali představení problému nadspotřeby jednorázových plastových sáčků a také jsme si ukázali, jak můžeme pytlíky při nákupech šetřit (obě videa i s články naleznete v sekci Aktuality). Ve třetím díle představujeme další dvě alternativy jednorázových sáčků – papírový a bioplastový – které v posledních letech stále více plastové sáčky nahrazují. Samozřejmě z pohledu jejich dopadů na životní prostředí. Chcete vědět, jak si stojí plastový sáček ve srovnání s papírovým a bioplastovým? Podívejte se na video!
Ve videu jsme si ukázali, že všechny varianty sáčků mají své dopady na životní prostředí, i když každý v trochu jiné oblasti.
Základní rada tedy zní: omezte spotřebu VŠECH sáčků, často nejsou vůbec potřeba! A když si v obchodě vezmete jakýkoliv sáček, použijte ho opakovaně. Každé další použití sáčku snižuje jeho dopady na životní prostředí.
Životní cyklus výrobku
Pokud chceme posuzovat dopady výrobku na životní prostředí, musíme se podívat na celý životní cyklus výrobku, který začíná již těžbou primárních surovin. Suroviny dále procházejí samotným procesem výroby, který zahrnuje i způsob získání použité energie. Hotový výrobek je distribuován ke spotřebiteli. Ten výrobek po určitý čas používá, jednou či opakovaně, než ho vyhodí do odpadu. Na konci svého životního cyklu může být výrobek odstraněn různými způsoby, např. na skládce nebo ve spalovně, resp. v zařízení pro energetické využití odpadu ZEVO, nebo recyklace, která může celý okruh uzavřít. To všechno dokáží odborníci komplexně vyhodnotit v rámci tzv. LCA analýzy (Life Cycle Assessment).
LCA analýza
„Metoda posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment LCA) je analytický nástroj založený na měření technologických, provozních i environmentálních parametrů jednotlivých organizací či průmyslových podniků, které se podílejí na výrobě, transportu, provozu či likvidaci jakéhokoli materiálu, zařízení, paliva či energetického nosiče vstupujícího do jakéhokoli stádia životního cyklu produktu (…). Podstatou metody LCA je určení látkových a energetických toků směrem dovnitř a ven z posuzovaného systému. Sleduje se jejich množství, složení, charakter a závažnost pro životní prostředí.“
Výše uvedenou charakteristiku metody citujeme z LCA studie věnované porovnání životních cyklů odnosných nákupních tašek, kterou v r. 2018 pro Ministerstvo životního prostředí ČR vypracovala Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT: LCA studie „Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu – LCA“. Studie zkoumala šest druhů odnosných nákupních tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky – z obyčejné bavlny a z bio bavlny. Autoři studie došli k závěru, že nejnižší environmentální dopady má textilní taška z polyesteru pro opakované použití. Až za ní se umístila taška z bavlny, i té organické, vlivem vyšší zátěže ve fázi pěstování bavlny v podobě emisí a spotřebované vody. Jako nejhorší varianta byla vyhodnocena taška vyrobená z tuhého plastu (LPDE) a za ní následovala taška z lehkého plastu (HDPE) a poté taška papírová. Papírová taška se totiž teoreticky vyrovná polyesterové tašce až v případě, že dojde k její sedminásobné recyklaci. Toliko závěry studie ve zkratce, celou studii naleznete na odkazu výše.
Dopady jednorázových sáčků na životní prostředí
Ve videu představujeme hlavní pozitiva i negativa tří variant jednorázových sáčků – plastového, papírového a bioplastového.
Mikrotenový (HDPE) sáček
Mikrotenový (HDPE) sáček je přímo vyroben z fosilních surovin, jejichž spalování se podílí na globálním oteplování. Nedá se recyklovat a v přírodě se rozkládá i stovky let na potenciálně nebezpečné mikroplasty. Zároveň je ale velmi lehký – to šetří zdroje při výrobě i přepravě – a přitom relativně odolný. Je tedy možné ho používat opakovaně, v praxi ale vidíme, že to se bohužel příliš neděje. Průměrná doba používání sáčku bývá odhadována na 20-30 minut. Nízká hmotnost sáčku je pak zároveň i nevýhodou, když způsobuje časté uniknutí sáčku do volné přírody.
Papírový sáček
Papírový sáček je vyroben ze dřeva, které je při správném lesním hospodaření obnovitelným zdrojem, v přírodě je plně rozložitelný. Papíru vytřídíme zhruba 70 %. Papír lze recyklovat, teoreticky až 7krát, průměrně 4-6krát. Sběrový papír se na výrobě nového papíru podílí zhruba z 50 %. Těžba dřeva a výroba papíru jsou náročné na energii a vodu. Recyklace spotřebu energie i vody na výrobu výrazně snižuje a způsobuje zároveň méně znečištění. Nabídka sběrového papíru však výrazně převyšuje poptávku, sběrné suroviny papír nechtějí. Problémem je chybějící infrastruktura pro jeho recyklaci. Česká republika není schopna veškerý sběrový papír zpracovat, a tak ho musí vyvážet do okolních zemí, kde byly v minulých letech recyklační linky vybudovány (např. Německo, Polsko, Maďarsko). Vlivem klimatické změny naše lesy podléhají kůrovci a jejich obnova je složitá. Oproti plastovému sáčku je papírový sáček výrazně těžší, a přitom méně odolný např. proti vlhkosti, což ztěžuje jeho vícenásobné použití.
Bioplastový sáček
Bioplasty trochu předběhly svou dobu – existuje jich nepřeberné množství druhů, ale chybí infrastruktura pro jejich zpracování – do systému nakládání s odpady vnáší zmatek. Bioplastový sáček je vyroben z obnovitelných zdrojů (například z kukuřice nebo cukrové třtiny). Bioplasty lze vyrobit také z odpadní biomasy ze sklizně. Většinou však pocházejí z plodin pěstovaných na velkých plochách, za použití pesticidů a hnojiv, i na úkor výroby potravin. Bioplastový sáček je kompostovatelný, ale často pouze v průmyslových kompostárnách (označeny certifikací OK Compost Industrial), jen některé i na domácím kompostu (certifikace OK Compost Home). Průmyslové kompostárny nejsou na zpracování bioplastů připraveny. Bioplastový sáček není recyklovatelný, navíc je oproti klasickému plastovému sáčku méně odolný, což ztěžuje jeho vícenásobné použití.
Závěrem musíme konstatovat, že všechny varianty sáčků mají své dopady na životní prostředí, i když každý v trochu jiné oblasti.
Základní rada tedy zní: omezte spotřebu VŠECH sáčků, často nejsou vůbec potřeba! A když si v obchodě vezmete jakýkoliv sáček, použijte ho opakovaně. Každým dalším použitím sáčku předejdete spotřebě sáčku nového, čímž snižujete jejich dopady na životní prostředí!
Připravujeme pro vás poslední video z našeho seriálu, ve kterém si představíme textilní sáčky, které jsou na opakované používání přímo dělané. Již brzy!