Letošní Velikonoce, křesťanské i lidové, jsou bezpochyby jiné. Vlivem probíhající pandemie a souvisejících vládních opatření zůstávají zavřené kostely, neužijeme si ani tradiční koledu a typickou sousedskou pospolitost.
Tradice se tak přesouvá výlučně do našich domovů. Užijme si je s našimi nejbližšími a nezapomeňme přitom na přírodu a na to, že jsme její součástí!
Vejce od spokojené slepice
Vajíček budeme barvit výrazně méně, než kdybychom měli podarovat zástupy koledníků. Jestli se v obchodě o Velikonocích běžně zaměřujete jen na jejich barvu a vzhledem k nakupovanému množství také na nízkou cenu, pojďte se letos zamyslet také na jejich původem a kupte si raději vejce od spokojené slepice.
Slepice je spokojená, když se může volně pohybovat, hrabat, popelit se, hřadovat. Nejlepší podmínky k životu mají slepice ve volném chovu. Uspořádání chovu v klecích naopak veškeré přirozené pudy u slepic potlačuje. Podestýlkové chovy představují z pohledu welfare slepice kompromis – umožňují jim více pohybu i popelení, hrabání, snášení vajec do hnízda, ovšem stále v uzavřené hale pod umělým osvětlením.
Klecové peklo v Česku
Podle údajů Spolku Obránci zvířat žije aktuálně v České republice v klecích asi 5 milionů slepic, tj. necelých 90 %. Jedná se o tzv. obohacené klecové chovy, které oproti v r. 2012 zakázaným holým klecím musí poskytovat nosnicím snášková hnízda, napájecí a krmný systém, hřady, popeliště.
Realita je ovšem taková, že v jedné kleci se tísní slepic zhruba dvacet, každá má pro sebe tedy prostor přibližně o velikosti papíru A4. Zvířatům není umožněno volně roztáhnout křídla, pohyb po pletivu je pro ně bolestivý a často vede ke zranění, hřady jsou umístěno velmi nízko, takže nechrání před klováním zespodu, místo pro popelení je nedostatečné. Vlivem stresu nosnice trpí vyklováváním peří, které si také odírají o pletivo. Záběry pořízené spolkem OBRAZ zachycující životní podmínky ve vybraných velkochovech mohla veřejnost vidět už v létě 2018. Řada obchodních řetězců a zpracovatelů v reakci na šokující videa přijala závazek ukončit prodej vajec z klecových chovů do roku 2025. Reagovali tak na vzrůstající tlak veřejnosti po změně.
Petici za zákaz klecí podepsalo téměř 54 tisíc lidí. V Průzkumu realizovaném agenturou Median pro OBRAZ v červenci 2018 hodnotilo životní podmínky v klecových chovech jako nevyhovující 86 % spotřebitelů. Iniciativa za zákaz klecí probíhá i na evropské úrovni, kde se k ní připojilo již 1,5 milionu podpisů.
Zákaz klecí projednáván ve sněmovně
Pozměňovací návrh rozšiřující vládní novelu zákona o ochraně zvířat před týráním o zákaz klecových chovů slepic do r. 2027 byl do poslanecké sněmovny předložen v prosinci loňského roku. Návrh následně prošel výborem pro životní prostředí, zemědělský výbor ho však zamítl, zejména poslanci hnutí ANO. Aktivisté z OBRAZu se následně s výzvou obrátili na premiéra Babiše a ten pod náporem emailů od veřejnosti prohlásil, že se tématu bude věnovat a s představiteli organizace se osobně sešel. Bude třeba dále sledovat, nakolik se jeho proklamace promítnou do reality, resp. do dalšího projednávání ve sněmovně. Kampaň Měsíc v kleci, původně naplánovaná na březen, byla kvůli koronavirové pandemii odložena.
Češi mají vejce rádi
Dle dostupných údajů ČSÚ Češi spotřebují zhruba 263 ks vajec za rok, tj. asi 22 vajec za měsíc. Nutno dodat, že statistika zahrnuje kromě spotřeby domácností i tu ve zpracovatelských a gastro provozech. Jejich produkci však rovněž konzumujeme my, jako koncoví spotřebitelé. Zároveň platí, že jsme národ citlivý na ceny, nejinak je tomu u vajec. Většina z téměř 3 miliard vajec, která se ročně na našem území spotřebují, pochází z klecových chovů.
Českomoravská drůbežářská unie proti zákazu klecových chovů argumentuje mimo jiné právě neupadající poptávkou po levných vejcích, souladem klecových chovů s platnou legislativou i nedostatečnou soběstačností České republiky v produkci vajec. Domácí výroba dle Unie pokrývá zhruba 84 % poptávky, zatímco cca 30 milionů vajec se do Česka měsíčně dováží. Pokud by došlo k zákazu pouze v Česku, chybějící produkci by údajně nahradily dovozy z klecových chovů v okolních zemích.
Jiný názor má zastoupení v Asociaci soukromého zemědělství: chovatel drůbeže Zdeněk Opatrný ve výzvě adresované premiérovi uvádí, že zákaz klecových chovů v Rakousku zemi naopak prospěl, když vedl k většímu ocenění domácích vajec u spotřebitelů a celkově k větší soběstačnosti v jejich produkci.
Čím můžeme vejce nahradit?
Jako spotřebitelé si v obchodě můžeme již nyní zvolit alternativu a dát tím jasně najevo, jaké jsou naše hodnoty a priority. 30 vajec v akci za 2 Kč / kus se může zdát jako velmi lákavá nabídka, než je ale dáte do košíku, vzpomeňte si na utrpení slepic v klecových chovech a sáhněte raději po 6 nebo 10 vejcích od spokojených slepic v duchu hesla „méně je více“.
Říkáte si, jak bez vajec upéct třeba buchtu? Vajíčka při vaření a pečení fungují jako pojivo, nebo dodávají pokrmu na vláčnosti. V receptech je můžeme nahradit rostlinnými variantami, které nám udělají stejnou službu, např. rozdrcenými lněnými semínky namočenými ve vodě, škrobem rozmíchaným ve vodě, hraškou, jablečným pyré nebo rozmačkanými zralými banány, možností je řada, jen je vyzkoušet. Pojďme se společně vydat cestou udržitelnější spotřeby!