Nová odpadová legislativa zvyšuje poplatky za skládkování a zavádí motivační třídící slevu pro dobře třídící obce, postrádá ale nástroje na podporu recyklace a výrobků z recyklátu
V poslanecké sněmovně a jejích výborech se dále projednává vládní návrh nové odpadové legislativy. Jedná se o balík 4 zákonů, který zahrnuje nový zákon o odpadech, nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Dle ministerstva životního prostředí nová legislativa „přinese do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko tak konečně vykročí na cestu k oběhovému hospodářství.“ Je tomu ale skutečně tak?
Informace o aktuálním vývoji v projednávání odpadových zákonů čerpáme z webináře organizovaného společností b.i.d. services, jehož se 14. 5. 2020 zúčastnili:
Jan Maršák – mžp, ředitel odboru odpadů
Petr Havelka – Česká asociace odpadového hospodářství ČAOH, ředitel
Dan Jiránek – primátor Kladna, Svaz měst a obcí
Petr Špičák – Suez využití zdrojů, technický ředitel
Pavel Mohrmann – Průmyslová a komunální ekologie, moderátor
Nová legislativa v souladu s evropskou směrnicí
Vládní návrh nové odpadové legislativy odráží požadavky tzv. Evropského oběhového balíčku, tedy pozměněné Směrnice o dopadech a směrnice o skládkách odpadů, která byla přijata v r. 2018. Účelem směrnice je změna nastavení odpadového hospodářství z lineárního na cirkulární, z čehož vyplývají požadavky na zvyšování úrovně recyklace komunálního odpadu až na 65 % v r. 2035 a do r. 2030 zákaz ukládání komunálních odpadů vhodných k dalšímu využití na skládky, kam může po r. 2035 směřovat maximálně 10 % produkce komunálních odpadů.
Legislativní proces
Vládní návrh byl do poslanecké sněmovny předložen v prosinci 2019, 1. čtení bylo zahájeno 31. ledna 2020, dále návrh pokračoval do výborů. Výbor pro veřejnou správu jej doporučil schválit bez pozměňovacích návrhů. Garančním výborem nové legislativy je výbor pro životní prostředí, kde se oproti tomu sešlo téměř sto pozměňovacích návrhů, které byly projednávány nejprve 29. dubna a poté 13. května. Vzhledem k probíhající koronavirové epidemii se obě jednání uskutečnila bez účasti přizvaných odborníků. Jednání hospodářského výboru bylo oproti tomu s ohledem na trvající omezení zatím přerušeno. Účinnost všech předpisů je navržena na 1. ledna 2021.
Cíle nové odpadové legislativy
Nová legislativa i navazující diskuse se soustředí zejména na komunální odpady, zatímco průmyslové odpady, jichž se v ČR vyprodukuje až 5krát více, zůstávají stranou pozornosti. V roce 2018 dosáhla produkce komunálních odpadů v Česku 5,8 mil. tun, z nichž 46 % bylo skládkováno, 12 % energeticky využito a 39 % zrecyklováno do finálních produktů.
Nová legislativa kopíruje evropské cíle ve směřování k lepšímu nakládání s odpady a jejich používání jako zdrojů. Do roku 2035 by tak mělo dojít k postupnému odklonu komunálních odpadů ze skládek směrem k recyklaci (zvýšení podílu ze současných 39 % na 65 %) a částečně také k energetickému využití (nárůst o 13 %).
Zákaz skládkování a skládkovací poplatky
Návrh odpadového zákona odsouvá zákaz skládkování recyklovatelných a jinak využitelných odpadů z aktuálně platného roku 2024 až na rok 2030. K přesunu odpadů ze skládek by měly obce motivovat postupně navyšované skládkovací poplatky. Ty jsou v Česku v současné době vyměřeny na 500 Kč za tunu odpadu a patří mezi jedny z nejnižších v Evropě. Zatímco na nutnosti jejich navyšování panuje všeobecná shoda, nad konkrétní výší se již vedou dlouhé diskuze.
Zástupci měst a obcí, kterým aktuálně vlivem koronavirové epidemie výrazně poklesly daňové příjmy a jsou nuceni škrtat v obecních rozpočtech, se rostoucích cen nakládání s odpady velmi obávají. S tím souhlasí i Česká asociace odpadového hospodářství: poplatky jsou podle asociace nastaveny příliš vysoko, nad míru cíle odklonu odpadu ze skládek, což údajně povede ke zbytečnému zdražení systému, které ponesou na bedrech města a obce. Zástupci ekologických organizací a recyklačního bysnysu však apelují na nutnost, aby výše poplatků měla skutečně motivační funkci. Výsledkem jednání je kompromisní ponížení poplatků v následujících dvou letech na 600 respektive 700 Kč za tunu, a jejich postupné navýšení až na 1850 Kč od r. 2029 dále.
Třídící sleva
Nově zavedeným institutem, který by měl snížit finální ceny nakládání se směsným komunálním odpadem, je třídící sleva. Jak uvádí Jan Maršák, ředitel odboru odpadů mžp: „jedná se o motivační nástroj pro obce, nikoliv nárok pro všechny.“ Při dosažení cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných odpadů bude obec platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad, tedy cca 500-700 Kč/t. Do odděleně soustřeďovaných složek se bude započítávat: papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady.
Přesto se primátor Kladna a zástupce Svazu měst a obcí Dan Jiránek obává toho, že na třídící slevu bude pro obce obtížné dosáhnout. Dle mžp byl v reakci na výtky obcí a pokles jejich příjmů vlivem koronavirové epidemie do původního návrhu zákona přijat pozměňovací návrh, který zavedení nového systému odložil na rok 2021, kdy začne i navyšování skládkovacích poplatků, a zároveň snížil procenta třídění, při jejichž naplnění bude možné na slevu dosáhnout.
Dan Jiránek dále upozornil na absenci prováděcích vyhlášek, které by například ošetřily, jakým způsobem se má do vytříděného odpadu započítávat domácí kompostování. Doma kompostovaný bioodpad se v současnosti nezapočítává, protože takto uchovaný materiál není ze své definice odpadem, tím, čeho se chce občan zbavit, ale naopak surovinou, kterou chce využít. Bez jeho započítání se však slovy primátora Kladna obce obávají, že nebudou schopny plnit vysoké cíle třídění a dosáhnout na třídící slevu. Výsledkem by byla situace kdy „prioritou hierarchie nakládání s odpady je předcházení jejich vzniku, přitom při jeho zavedení budou obce penalizovány (tím, že se nezapočítá do slevy).“
Chybí nástroje přímé podpory recyklace
Petr Havelka z ČAOH návrhu zákona vytýká, že neobsahuje nástroje na přímou podporu recyklace, a ve svém důsledku povede k odklonu odpadů ze skládek do spaloven. Dle Havelky „v současnosti existují konkrétní projekty na výstavbu zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), které budou vyžadovat více než 1 milion tun odpadů ročně.“
Petr Špičák, technický ředitel společnosti Suez a člen ČAOH, uvedl, že v Česku sice výborně třídíme, ale recyklaci neumíme. Cestou je dle Špičáka nutná podpora recyklačního odvětví a odbytu recyklovaných výrobků, ne pouze sankce při nedostatečné recyklaci.
Na absenci podpůrných nástrojů skutečné recyklace v zákoně a riziku, že dojde k odklonu odpadu ze skládek do spaloven se ostatně shodují i zástupci ekologických organizací i další aktéři. Pokud by Česko zvládalo v příštích letech plnit recyklační cíle a v důsledku toho trvale snižovat množství směsných komunálních odpadů, mohly by mít spalovny problém se zásobováním odpadem, což by vyvolalo potřebu odpad dokonce dovážet, jak jsme tomu ostatně svědky v okolních zemích jako je Německo nebo Rakousko.