Podívejte se na naše 2. video natočené v rámci projektu Není pytlík jako pytlík, ve kterém upozorňujeme veřejnost i obchodní řetězce na problém nadměrné spotřeby jednorázových plastových sáčků. Zatímco v 1. videu jsme představili problematiku nadspotřeby mikrotenových sáčků v širších souvislostech, ve 2. videu jsme společně zašli do supermarketu, abychom si názorně ukázali, jak můžeme při nákupech potravin jednorázovými sáčky šetřit. Samozřejmě při dodržení základních bezpečnostních pravidel souvisejících s probíhající pandemií Covid 19, tzv. pravidlo 3R: Ruce, Roušky, Rozestupy.
Bezpečnost potravin
Vlivem pandemie Covid 19 se spotřeba jednorázových ochranných pomůcek, včetně plastových sáčků, bohužel výrazně zvýšila. Obchody přijaly řadu preventivních opatření, která chrání zdraví spotřebitelů i zaměstnanců před nákazou. Nárůst množství odpadů v podobě jednorázových roušek, rukavic, ale i sáčků, které často nahrazují právě rukavice, je toho logickým důsledkem. Je pochopitelné, že prioritou v současné situaci je ochrana veřejného zdraví. Ve videu jsme však chtěli ukázat, že při dodržení obecně platných zásad pro bezpečnou manipulaci s potravinami si sáček v obchodě často brát nemusíme, aniž bychom se měli obávat přenosu nákazy z potravin.
Hygienická doporučení WHO pro bezpečnou manipulaci s potravinami se během pandemie Covid 19 nijak nezměnila. Obrázek níže shrnuje 4 základní pravidla, kterými se řídíme, když si doneseme potraviny z obchodu domů / než je zkonzumujeme: 1. důkladně si umyjeme ruce; 2. důkladně umyjeme i ovoce a zeleninu; 3. čerstvé potraviny, které se v pokojové teplotě kazí, dáme co nejdříve do chladu; 4. vybrané potraviny, zejména maso, vejce nebo mořské plody, řádně tepelně upravíme (min. 70 st.)
Jak při nákupu šetřit sáčky
Ve videu jsme si ukázali, že i při zvýšené opatrnosti např. na ovoce a zeleninu, které před konzumací loupeme, sáček není nutné použít. V našem nákupu se tak bez sáčku obešla kedlubna, zázvor, trs banánů nebo kiwi. Zelí sice nemá slupku, ale svrchní zavadlé listy zpravidla dáváme stranou, ideálně na kompost nebo pro naše domácí mazlíčky, takže i tady jsme pytlík nechali pytlíkem. Jinou zeleninu, např. dýni Hokkaido nebo cuketu či lilek před jídlem zpravidla po umytí ještě tepelně upravujeme. Už při 70 st. jsou všechny viry a bakterie spolehlivě pryč. Sáčky můžeme šetřit i v oddělení pečiva – když nakupujete více druhů pečiva, můžete je vložit do společného sáčku. Jasně, koblihy nebo koláčky si zaslouží vlastní sáček, ale u suchého pečiva to není problém.
I když jsou pytlíky zadarmo, berme si je, pouze když je skutečně potřebujeme!
Během našeho nákupu jsme ušetřili 5-6 sáčků. I Kdyby se vám podařilo při každém vašem týdenním nákupu ušetřit třeba 3 sáčky, bylo by to za rok už 150 sáčků. Tahle drobnost sice nespasí svět, ale může ji udělat opravdu každý z nás.
Až budete v obchodě příště sahat po dalším sáčku, zkuste se na chvíli zastavit a zamyslet se, jestli ho skutečně potřebujete. Je možné, že se v pohodě obejdete i bez něj. Každý takto ušetřený sáček se počítá, příroda vám za to poděkuje!
V příštím videu se blíže podíváme na další varianty sáčků na 1 použití – papírový a bioplastový. Mnozí si myslí, že jsou ekologičtější. Nebo je to složitější?